Jdi na obsah Jdi na menu
 


Poezie a tvorba našich členů spolku

 

Básničku napsal pro vystoupení v "pečovatelském domě Rotava"

Miroslav Kladiva st.

Věk je jenom číslo  

Kde kdo říká, že jste staří.
Moje báseň ta slova zmaří.
Píle a velké odhodlání
do vašich srdcí život vhání.
Životem jste prošli dlouhé míle.
Stále však máte obrovské cíle.
Váš elán kde kdo by vám mohl závidět.
I mladí lidé by se měli zastydět.
Kráčíte stále vpřed
a kouzlíte si svůj vlastní svět.
Ať vaše kroky se nikdy nezastaví.
KOMEDIA ROTAVA vám přeje pevné zdraví.

V Rotavě 13.4. 2014

------------------------------------------------------------------------------------------

 

Písnička pro loutky - Petlahváček a Petzevčík

Písničku složila a loutky vyrobila Jarmila Černá

 dscf9021-001.jpgZpívají loutky 

 
 
Petlahev
Kdyby jste nás vy lidi
v lese nevyhodili,
mohli by z nás býti latě
nebo třeba svetry, gatě.
 
Máme život jepičí,
zašlapány v jehličí!
My patříme na mou věru,
do žlutého kontejneru.
 
Kapradí mech maliní,
to je všechno od lidí,
jahody, šiška, hustý les,
kampak  jsi mě odhodil dnes?
 
Máš dnes v petce pitíčko,
naplníš si své bříško.
A co bude právě se mnou?
chtěla bych být látkou jemnou.
 
Máme život jepičí,
zašlapány v jehličí!
My patříme na mou věru,
do žlutého kontejneru.
 
22.2.2014    
 
----------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
 
Loutková písnička
 
Bytosti na šňůrkách a jejich svět,
vedly nás dětstvím po mnoho let.
Jeníček s Mařenkou světýlko hledaly,
drak soptil, že mu tu princeznu nedali.
Dlouhý a široký s bystrozrakým ,
já ani nevím už kdo, kdy a s kým.
A když se všem loutkám provázky navlečou,
pak už ti nikdy z života neutečou. 
A když se všem loutkám provázky navlečou,
pak už ti nikdy z života neutečou.
 
Únor 2014, Jarmila Černá 
 
-------------------------------------------------------------------------------------
 
Loutky nikdy neutečou
 
Mámo, táto , mě se rozbil počítač,
co teď právě budu dělat, jak mám trávit volný čas ?
Venku zima, prší , bláto -
řekněte co stojí zato, čím se budu zabývat.
 
Nemaluj si čerty na zeď, namaluj si sluníčko,
nebuď líný, zamysli se, ty dubová hlavičko.
Znáš tu velkou starou skříň, co na půdě stojí?
Jdi nahoru, otevři  ji, s tou nás  dětství pojí.
 
Je to už čtvrt století , co vzpomínáme na hrátky,
co jsme s tím pokladem uvnitř, hrávali si pohádky.
Už jsi uhodl co v té skříni , viselo na provázkách?
Ano právě s loutkami, žili jsme jen v pohádkách.
 
Vždy, když se nám zachtělo, čekali tam na nás,
loutky nikdy neutečou , v pohádce jsi na ráz.
Záleží jen na tobě, kam se právě vydáš,
jsi-li v pekle, nebo v ráji,  ke komu se přidáš.
 
Z toho plyne milé děti, jen jediné poučení,
nemusíte  zabořeni,  býti jenom do učení.
Zkuste místo počítače, malé loutky spočítat,
do jiného světa právě , s nimi zavítat.
 
Únor 2014 , Jarmila Černá
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář